V některých lokalitách už teploty stihly klesnout k bodu mrazu. To je znamení, že citlivější exempláře v nádobách byste měli přesunout dovnitř. Ty odolnější druhy, které zůstávají venku, zase obalit do zimního šatu.
V přetrvávajícím chladném počasí potřebují již všechny nádobové rostliny účinnou zimní ochranu. Rychle a efektně obalíte jejich nadzemní čas ti pomocí jutoviny, flísu a barevných stužek. Pro tepelnou izolaci kořenů v nádobě ze všech stran můžete nádoby vložit do košů naplněných suchým podzimním listím. Aby vám zazimování šlo hezky od ruky, sepsali jsme pro vás odpovědi na nejčastější dotazy ohledně zazimování nádobových rostlin.
Které hrnkové rostliny mohou zůstat venku?
V zásadě jsou to všechny rostliny, které se v našich zeměpisných šířkách mohou vysazovat do nádob a které jsou odolné proti zimě. Patří sem růže, okrasné keře a malé listnaté stromky, jako například zimostráz, vavřínovec lékařský, dřišťál i jehličnany (trpasličí jalovce, borovice či cypřišky). I odolné druhy okrasných trav, vytrvalé bylinky (šalvěj lékařská) a trvalky (hosta, zvonky purpurové, rozchodníky) mohou zimovat venku. V nádobách jsou však citlivější než v záhonu, což platí zejména pro mladé rostlinky.
Jaký materiál je vhodný pro zimní ochranu?
K ochraně kořenů účinně slouží materiály, které mají dobré izolační vlastnosti a se kterými lze nádobu dobře obalit. Jsou to například tlusté rohože nebo bublinkové folie. Jelikož je vzduch slabým vodičem chladu, teplo, které se v půdě nahromadí během dne, se díky tomuto materiálu dlouho uchová ještě iv noci. K ochraně koruny stromku jsou vhodné materiály, které spolehlivě chrání před chladným větrem a vysušujícím zimním sluncem. Měly by být samozřejmě propustné pro vzduch. Zcela nevhodné jsou fólie.
Rozkvetlá zahrada iv zimě? Toto je 16 nejkrásnějších rostlin zimy
Jak obalit rostliny?
U všech druhů zimní ochrany je důležité, aby odolala náporům větru a počasí. Pod přikrývku by se neměla dostat ani zvířata. Proto ochranu kořenů v nádobách, jakož i výhonků v koruně je třeba opatrně provázat provázkem. Ten by však neměl být příliš těsný, aby korunky zůstaly uvolněné a po deštích mohly rychleji vyschnout a aby se pod „zimními kabáty“ netvořila plíseň a hniloba. Nádoby podložte cihlami nebo dřevěnými prkny, aby materiál, ze kterého je zimní ochrana, nepřišel do styku se zemí a voda z něj mohla snadno odtékat.
Jak silný mráz snesou odolné nádobové rostliny?
Holomrazy mohou způsobit promrznutí celé kořenové oblasti v nádobě. Jsou nebezpečné jak pro malé nádobové rostlinky, tak pro starší a mrazuvzdorné druhy. Kořeny těchto rostlin jsou ve volné půdě mnohem lépe chráněny, protože jim je předáváno teplo z hlubších vrstev půdy a mráz proniká mnohem pomaleji a méně hluboko do půdy než v nádobách. Z tohoto důvodu byste měli například i zimostráz vysazený v nádobě preventivně ochránit před vlivem minusových teplot zakrytím například jutovinou nebo bublinkovou fólií.
Kdy je třeba přemístit dovnitř citlivé druhy?
Citlivé rostliny v nádobách mráz docela zničí. Působením mrazu zmrznou v listových buňkách rostlinné šťávy, v důsledku čehož se buňky postupně rozšíří až nakonec prasknou. Stačí jedna mrazivá noc a listy s výhonky na fuksích, růžích nebo andělských trubkách zčerná a uhynou. Proto je třeba před prvním mrazem všechny citlivé rostliny přemístit dovnitř. V závislosti na regionu to je třeba udělat nejlépe již v říjnu. Robustnější druhy, jako je oleandr, vydrží minusové teploty do 5 °C pod nulou i několik nocí. I ty však mohou poškodit holomrazy.
